Stálice jménem THERM aneb když jsou střechy ve správných rukou

Během takřka třiceti let existence si ostravská společnost Therm vytvořila stabilní pozici zejména na trhu plochých střech a kompletních revitalizací budov. Úspěšnou a spolehlivou v očích zákazníků se stala hlavně díky kvalitním referencím a vysoké technické úrovni prováděných prací. Více o tom, jak se firmě založené v roce 1991 daří, řekne jeden z jednatelů Jan Stark, který je zároveň zástupcem druhé generace z rodiny zakladatelů (text vyšel v červnovém vydání odborného časopisu Střechy, fasády, izolace a na našem webu jej zveřejňujeme se souhlasem redakce tohoto periodika - pozn.)

Mezi jednateli firmy Therm jste od letošního roku. Dá se říct, že tím došlo nejen k doplnění managementu, ale i ke generační obměně?
Dá se říct, že vedení firmy se pomaličku překlápí na mě a na Radima Bartáka, který je dalším z jednatelů. Moc se toho ale zatím nezměnilo, protože můj otec i pan Figala, který je prokuristou, stále pracují. Není pro ně snadné z firmy jen tak odejít, je to jejich život. Samozřejmě, že se nám přirozeně mění i zaměstnanci, někteří odcházejí do důchodu a stále jsou u nás i takoví, kteří pamatují založení firmy. Takže celkově vzato, obměna u nás probíhá postupně.

Vy sám jste měl vždy předurčeno, že budete pokračovat v rodinné tradici?
Neměl jsem na vybranou. K práci ve firmě jsem byl směřovaný prakticky odmala. Intenzivnější to začalo být od střední školy stavební a pak to pokračovalo i na vysoké, kde jsem se už více zajímal o izolace a ploché střechy, ale také o zateplování budov a energetické úspory. Vše automaticky spělo k mému nástupu do firmy, kde mě ze začátku nechali dělat i ve výrobě oken a následně jsem se přes obchod posunul až na dnešní pozici, kdy jsem od letošního roku jednatelem.

Projevila se tato personální změna na chodu firmy, nebo pokračujete v nastaveném směru?
Dělat změny jenom proto, že jsem jednatelem, by asi nebylo to pravé. Už jsem ve firmě nějakou dobu, takže vidím, jak se vyvíjíme a kam směřujeme. Snažíme se pořád dělat naši práci dobře a se zákazníky se na sebe nechceme mračit. Proto například nejdeme do nejlevnějších materiálů ani provedení. Často nejsme schopni bojovat cenou u zakázek, kde se kvalita vůbec neřeší. Raději vyhledáváme takové zakázky, u kterých zadavatelé požadují především kvalitu provedených prací i použitých materiálů.

Tomu odpovídá i zaměření na hydroizolace plochých střech pomocí špičkových PVC fólií…
Ano, u plochých střech preferujeme fólie norské značky Protan, která je zřejmě nejdražší na trhu, ale na druhou stranu za dlouhé roky spolupráce nevíme o jediném vážnějším problému. Pokud se přece jen objeví vada, vždy se jedná o záležitost, která vznikne během realizace a většinou se jedná o zásahy jiných řemeslníků. Na námi realizované střechy se vracíme s klidem i po deseti nebo patnácti letech a máme ověřeno, že například v případě dodatečných stavebních úprav jsme pořád schopni původní fólii svařovat.

Bylo náročné najít si cestu k zákazníkům s řešením, které není nejlevnější?
Myslím, že náš materiál se prosazuje zejména u zákazníků, kteří mají více objektů a kteří se dříve při jejich rekonstrukcích spálili. Samozřejmě, že je důležité, když vidí, jak dlouho jsme na trhu a co máme za sebou. Navíc nám pomáhá i fakt, že Protan má certifikovanou životnost minimálně na 30 let a v zahraničí jsou stavby, které potvrzují životnost fólie i přes 40 let. Tím chci říct, že materiál je opravdu špičkový a že na určité typy realizací jsou PVC fólie tím nejlepším řešením. Platí to zejména u střech, na kterých je hodně detailů náročných na opracování.

Materiálů je v současné době na trhu možná až příliš a rozeznat případnou „nekvalitu“ není snadné. Souhlasíte?
Souhlasím s tím, že obecně je na trhu bohužel i hodně podřadných materiálů, které kvalitním fóliím kazí pověst. Setkáváme se se střechami, které jsou po deseti letech v havarijním stavu, a to nejen vinou špatného zpracování, ale i kvůli nekvalitnímu materiálu. Myslím si, že zákazníci udělají nejlépe, když se budou rozhodovat podle referencí a starších realizací, na kterých střechy spolehlivě fungují. Každého můžeme odkázat na naše tradiční investory i projektanty, kteří fóliím plně důvěřují a vědí, že při dodržení správných postupů je střecha nejen kvalitní, ale i cenově přijatelná.

Samostatnou kapitolou je tzv. podtlakové kotvení plochých střech, jehož průkopníkem je opět značka Protan. Jaké zkušenosti máte s touto technologií?
Technologii podtlakového kotvení používáme u více než 50 % střech. Musím přiznat, že z počátku jsme z toho měli respekt, i když fyzikální princip tohoto řešení je úplně jednoduchý. Šlo o to, že jsme například nemohli vycházet z výpočtů, které jsou běžné u jiných technologií. Takže až první realizované střechy nám ukázaly, jak to v praxi funguje. Opět tedy vycházíme z našich dobrých zkušeností, které potvrzují, že podtlakové kotvení je vhodným řešením pro střechy, do jejichž skladby není možné kotvit klasickým způsobem.

Portfolio firmy Therm tvoří i revitalizace budov a výroba oken. Jaké trendy jsou typické pro tyto segmenty stavebního trhu?
Všechny naše činnosti byly tradičně propojené, protože domy se dříve revitalizovaly kompletně od střech, přes fasády a okna až po výtahy a další vybavení. Dnes je to jiné a zakázky se dělí na jednotlivé etapy. Jen málokdy se dělá kompletní revitalizace. Co se týká bytových domů, tam jsou už okna vesměs vyměněná a fasády zrekonstruované, takže zůstávají spíše školy nebo kancelářské budovy. V rámci naší výroby jsme začali dělat i hliníková okna a dveře. Vznikla nám divize, která si práci hledá sama a zaměřuje se i na rodinné domy a atypickou výrobu.

Kolik lidí dnes vlastně tvoří tým firmy Therm? A hledáte i nové kolegy?
Celkem je nás kolem 75 lidí. Máme například tři skupiny střechařů a jsou na nás navázané i menší firmy, často složené z našich bývalých zaměstnanců. Jinak obecně mohu potvrdit, že lidi na trhu chybějí a že nové kolegy pořád hledáme. Potřebujeme firmu doplnit, protože věk našich zaměstnanců se zvyšuje, ale je to složité. Mnohdy se o práci „ucházejí“ lidé, kteří ve skutečnosti ani pracovat nechtějí.

Sešli jsme se v době, kdy začínala krize okolo koronaviru a vláda chystala omezení proti jeho šíření. Jak to ovlivní vaše letošní plány?
Letos ještě bude práce dost a uvidíme, co bude dál. Stavební firmy jsou vzhledem k rozestavěným projektům totiž vždycky ty poslední, na kterých se krize projeví. Stejně tak je ale stavebnictví poslední ve chvíli, když krize skončí, protože firmy čekají, než se projekty znovu rozjedou. Ze zkušenosti mohu říct, že třeba různé dotační programy stavebnictví podpoří, ale efekt mají nejdříve až po roce. Paradoxně nejproblematičtější jsou dotace a jejich změny, kvůli kterým investoři vyčkávají. Příkladem může být první vlna programu Zelená úsporám. Místo očekávané podpory to byla pro stavební trh komplikace, protože se muselo čekat na nastavení adekvátních podmínek.