Hmyz mizí alarmující rychlostí a ohrožuje ekologickou rovnováhu, která udržuje přírodní systémy i produkci potravin. Ztráta biotopů způsobená odlesňováním, rozšiřováním měst a hustou zástavbou se stala jedním z nejvýznamnějších faktorů tohoto úbytku. U opylovačů je situace obzvláště vážná. Jeden čmelák potřebuje nektar každých třicet minut, aby si udržel energii potřebnou k opylování – funkci, která je zásadní pro stabilitu ekosystému.
Zelené střechy: nevyužitá příležitost na „páté fasádě“
Architektura hraje v obrácení tohoto trendu klíčovou roli. Jedním z nejúčinnějších, ale zároveň ne zcela využitých zásahů je zavádění zelených střech. Tzv. pátá fasáda budovy – střecha – představuje potenciální ekologický přínos, který lze přeměnit na kvetoucí, biologicky rozmanitá stanoviště.
Integrací zelených střech do nových i stávajících staveb mohou architekti poskytnout základní zdroje potravy, přístřeší a mikrostanoviště tam, kde by jinak městská příroda chyběla. Uvedený přístup nachází uplatnění napříč různými typy budov – rezidenčními, komerčními, kulturními i víceúčelovými.